Kdyby …

Konečně jsem se dostal k tomu, abych se podíval na loňský televizní počin roku. Tak totiž spousta lidí mluvila o třídílném seriálu Sherlock. S názorem, že jde o vrchol televizní tvorby, nelze než souhlasit.

Když jsem si uvědomil, že jde o televizní produkt (BBC), začal jsem přemýšlet, jak by vypadal seriál o geniálním detektivovi všech dob u nás.

Kdyby se do něj pustila Prima nebo Nova, dostalo by se nám krásných papundelkových ateliérů, bez záběru jakéhokoliv exteriéru. Všechny interiéry by byly vybaveny nábytkem Jamall, o čemž by nás v pravidelných dvouminutových intervalech informovali Sherlock i Watson. Hlavní zápletka by spočívala v tom, že profesor Moriarty by vypnul elektrický proud a celý Londýn by spasil agregát. Na Nově by ústřední dvojici hráli Mádl s Kotkem, na Primě pak Suchánek s Genzerem.
Sledovanost na Nově by atakovala dva miliony diváků, Prima by se pokusila sesadit Ordinaci v růžové v zahradě, ale pohořela by a jejich Sherlock Holmes by se brzy přesunul na Prima Cool a Prima Love.

Kdyby se do Sherlocka Holmese pustila Česká televize, byl by výsledek asi takový. Celý seriál by byl autorským počinem Zdeňka Zelenky. Sherlocka by hrál Viktor Preiss a doktora Watsona Mirek Donutil. Ten by ke své roli přistoupil velmi tvůrčím způsobem a kulhání by nahradil šišláním nebo ráčkováním, které by umocňovalo věčné “No jistěěěěěě!”. V této verzi by Irenu Adlerovou hrála Jiřina Bohdalová a ďábelského Moriartyho by si střihl Jirka Bartoška.
Pro ČT existuje i druhá varianta. Autorem samozřejmě zůstává božský génius Zděnek. Všechny role pak obstará Jiřina Bohdalová, která je v různých převlecích jako doma.
Sledovanost by samozřejmě byla naprosto úchvatná, necelé dva miliony diváků, avšak většině by bylo přes šedesát let.

Když fikce přechází do reality

Důrazně tímto žádám vojsko, policii, politiky a vůbec všechny veřejně činné, aby mi tohle nedělali! Zrovna dočítám druhý díl Milénia Stiega Larssona s názvem Dívka, která si hrála s ohněm a do televize vtrhnou zakuklenci se samopaly a nějakým tajným posláním namířeným vůči jednomu z redaktorů České televize. Těm, co knihu znají, nemusím podobnost vůbec připomínat a ti, co se na knihu chystají, budou nejspíš koukat.

Obsazení ČT je také dvojím důkazem tuposti zelených mozků. Jen ten, co má místo mozku kapustu,zavelí gardě samopalníků (nebo jak se nazývají), aby šli převzít jakousi složku mezi evidentně neozbrojené a z bezpečnostního hlediska mírumilovné novináře. Navíc jde o dávno netajný dokument, které tím pádem logicky spadají pod utajovaný novinářský zdroj (To jsou alespoň poslední informace, které jsem v médiích zaregistroval.). Je to jen důkazem toho, že české gumy nebyly dlouho v akci, hladina testosteronu nebezpečně stoupá a prst na spoušti začíná hodně svrbět.
Druhým potvrzením vojenské blbosti a neschopnosti vnímat souvislosti je načasování akce. Ano, vtrhněte tam přesně ve chvíli, kdy začíná hlavní zpravodajská relace! To bude nejmíň nápadné. Na druhou stranu to ale může být rafinovanost na druhou a celý cirkus má schovat nějaký větší neřád.

Ale ani Česká televize nevyšla z přepadení jako vítěz. Nedokážu pochopit to, že do televize, která má vlastní zpravodajskou stanici, vtrhne po zuby ozbrojená armáda (Notabene ve chvíli, kdy zrovna běží půlhodinové zprávy) a stanice odvysílá jen krátký živý šot a jinak se snaží diváky uspokojit informační lištou. Na to, že se ČT24 chlubí různými speciály a svou pružností, tak tohle dost projela. Nevím, proč nedojela Události a na ČT24 nenaběhl „live“ přenos z chodeb Kavčích hor.

TV Barrandov svým Videostopem dotáhla retro mánii k naprosté dokonalosti

Kromě bačkor, které byly nejnižší možnou výhrou, a filmového historika Karla Čáslavského bylo vše jako před více než dvěma desítkami let. Tak nějak vypadal Barrandovský videostop, jímž nejmladší plnoformátová televizní stanice slaví osmdesáté narozeniny filmových ateliérů.

Při jeho sledování se mi vybavily všechny detaily, které jsem měl z dětství někde zastrčené vzadu v hlavě. Vracelo se mi tajné spojení hráče a nápovědy, více či méně zdařilé pokusy o blafování nebo výhra získaná hrou v elektronické kostky. Hlavně ale publikum, které pochází z jedné fabriky, a z níž se rekrutují i tři soutěžící.

To vše zabaleno do nevzrušivé nudy, ale to byl i ten starý. TV Barrandov tak až na dřeň vyškrabuje aktuální poptávku po retro věcech (včera jsem například v jednom hypermarketu viděl balení céček s velkou fotografií Michala Davida).

Nejdřív jsem nejvíc litoval toho, že na svém místě nesedí Karel Čáslavský, jehož přehled mě jako dítě fascinoval a je docela možné, že mě k filmu i přivedl. Když jsem ale zjistil, že se na místě arbitra/nápovědy budou střídat různí čeští režiséři, řekl jsem si, proč ne.

Ale ten umělý smích přidávaný do reakcí publika k filmovým ukázkám bych si odpustil. Je to velká blbina, která do celého retro schématu nezapadá.

Nova jde z maléru do maléru

Wipeout – tak se jmenuje noční můra TV Nova. Zatímco tureckou telenovelu tato komerční jednička urychleně stáhla z prime time, aby si tak posílila svůj podvečerní blok, s předtočenou adrenalinovou „celebritózní“ mezinárodní soutěží Wipeout je to větší malér.

Tato soutěž se natáčela loni na podzim v Argentině. Zúčastnily se jí týmy z Česka, Slovenska (jeden tým), Polska, Běloruska a Ukrajiny. A jak to tak vypadá, televize se nedokázaly dohodnout, kdy tento pořad nasadit. Ukrajinská televize Inter pořad odvysílala bezprostředně po návratu z natáčení. Jen bláhový člověk by si mohl myslet, že výsledky zůstanou divákům z ostatních zemí utajeny. Hlavní pointa této soutěže je pryč. Víme tak, že Ukrajinci vyhráli a Čechoslováci totálně propadli.
Aby toho nebylo málo, Wipeout brzy nasadí i polská TVN. A ta už je českým luhům a hájům velmi blízko.

Podle všeho to vypadá na jednu velkou blamáž. Nova má dvě možnosti. Buď soutěž nenasadí a bude se tvářit, že nikdy nic takového neexistovalo, anebo posadí ke stříhacím pultům armádu střihačů, kteří vytvoří zcela nový pořad. Mohli by materiál sestříhat tak, aby vyhrál někdo jiný. Oslavné dotáčky CS týmu by se dali za pár korun udělat v nějakém ateliéru za obří tapetou se západem slunce nad mořskou hladinou. Nejpravděpodobněji se však jeví možnost, že Nova Wipeout nasadí s bombastickým promo a bude novináře bombardovat tiskovými zprávami, které budou nadšeně informovat o megatronickém úspěchu.

Když Gott pouští Gotta

Poslední dobou mám (možná i trochu zvrácenou) zálibu v poslechu ČRo 2 – Praha. V médiích proletěla informace, že v nové koncepci bude vlastní pořad moderovat i Karel Gott. Informaci jsem tvítnul dál a úspěšně na ni zapomněl.

Když jsem jel v neděli odpoledne autem, trefil jsem začátek Mistrovy premiéry. Radostí jsem výskl. "Tohle jsem si nemohl nechat ujít!" Připomínám, že jsem stihl jen část, protože jsem před koncem pořadu dojel do místa určení.

Rozhodně nemá smysl hodnotit moderátorské kvality Karla Gotta. On si zkrátka může dovolit cokoliv. Co mě ale zarazilo, byla skutečnost, že pouštěl sám sebe. Celou tu dobu jsem řešil, jak se k tomu postavit. V životě jsem neslyšel moderátora hudebního pořadu, který by o jednotlivých písničkách mluvil v první osobě jednotného čísla.

Pohled na tento – možná zcela nový – rozhlasový styl může být dvojí. Buď jej můžete vnímat hrozně samožersky a egoisticky, což není velký problém. Znělo to opravdu divně a nezvykle. Můžeme si však také položit otázku. „Kdo jiný než božský Kája by si mohl dovolit moderovat vlastní pořad, kde bude pouštět své song?“

Na závěr mi dovolte jeden osobní povzdech. Škoda, že už nežije Walda. U něj bych tyto pochybnosti neměl.

Za všechno může občan

K myšlenkovému pochodu v tomto textu mne přivedl článek Erika Tabery v aktuálním Respektu. Konkrétně jde o poslední dva odstavce komentáře Život po životě. Možná se někomu bude zdát, že jsem „objevil Ameriku“, ale mě to prostě nedá.

Tabery v závěru svého textu zmiňuje něco jako mediální devalvaci korupčních afér. Zjednodušeně se dá říct, že se jich zkrátka valí až příliš mnoho.
Na počátku tohoto stavu byl občan, jehož znechucení dostoupilo vrcholu při sněmovních volbách. Nejde jen o to, že se do parlamentu a následně i do vlády dostala jedna nová strana (Top 09 s laskavým dovolením čtenáře nemohu brát za novou stranu – snad jen formálně), důležitá byla také „revoluce kroužkem“. Ikonou kroužkovacího pádu se stal lékař/právník/Íčko.
Za tohoto stavu se fičák v zajetých korupčních kolejích musel stát i přes odpor politiků – jak vidno starých i nových.
Musíme si také ujasnit, že o odhalených případech korupce se neoficiálně dlouho vědělo, avšak chyběly prokazatelné důkazy. Stejně tak je jasné, že korupce nikdy nezmizí, lze ji jen potírat a minimalizovat. Policie v tomto dlouhodobě selhávala a nedůvěra v její kvalitnější práci je zcela na místě, ať už je jejím prezidentem kdokoliv. (osobně si myslím, že tady by selhal i Serpico)

Tabery píše o novém rozměru médií, která spočívá v tom, že už se neodhalují korupční kauzy, ale vybírá se, která nejvíc zaujme čtenáře. Jeho text graduje, když zmiňuje korupční aféry, které vypluly na povrch po volbách, nebo krátce před nimi – Barták, Kopřiva, liberecký lyžařský šampionát, letadla CASA, Drobil a klientelismus na Ředitelství silnic a dálnic (osobně bych ještě přidal pražská dvojčata Opencard a Blanku).

Osobně bych razil způsob cyklického opakování témat v médiích. Možná by se mohl ke každé kauze vytvořit dotazník z pevně daných otázek pro konkrétní politiky a úředníky. Vím, že to je teorie a proslavený boj s větrnými mlýny. Nikdo ale přece nečekal, že korupce, která před lety pevně srostla s politickou elitou v zemi, z ničeho nic zmizí.

Je dobře, že máme tolik případů, které jsou navíc rozstřeleny všemi možnými politickými směry. Je velmi špatně, že nemáme policii, která by toto účinně potírala. Nezbývá nám tedy doufat, že máme dostatek nezávislých, trpělivých a tvrdohlavých novinářů, jimž šéfují rozumní nadřízení, a které platí osvícení majitelé.

Díky za inspirativní čtení, Eriku Tabery :-)
(ilustrační foto)

Proč se všichni diví, že Nova šetří?

Nova do toho pořádně práskla a rozhodla se k radikálnímu řezu. Už žádné pseudonovinky, bombastické soutěže, či lacině nablýskané show. Od 6. února začíná vysílat tureckou telenovelu Tisíc a jedna noc. Od neděle do čtvrtka vždy od osmi večer a rovnou dva díly (celkem jich je 179). Ušetřena zůstala pouze vlajková loď Ordinace, kterou by potopil jen čirý blázen.

Dokud se v médiích neobjevila tato informace, netušil jsem, kolik lidí v mém okolí sleduje novácký prime time. Jinak si jejich údiv a zděšení neumím vysvětlit. Z mého pohledu jde o zcela logický krok. Tato telenovela na Slovensku válí a je to za málo peněz hodně muziky.

To, že je společnost, jíž velí velký rumunský Adrian, ve finančních potížích nasvědčovalo několik událostí už loni. Minimálně to, že Sarbu párkrát prodal akcie CETV.

CME drží nad vodou právě Nova a je s podivem, jak jí vedení této hází klacky pod nohy. Sarbu Nově například prodal totálně zadluženou agenturu Mediafax. Milionové dluhy tak musí řešit právě Nova. V médiích se také spekuluje o velkém propouštění. V televizi nikdo toho moc neví, tak někteří raději odcházejí sami.

Rok 2011 bude pro Novu krizový. Nedivme se tedy, že jarní schéma zaplácne lacinou telenovelou. Věrní diváci Novy ji stejně budou sledovat. To, že lídrovi televizního trhu mírně klesne podíl z koláče sledovanosti, vedení nijak ze židlí nenadzvedne.

A pozorný divák si už na konci loňského roku musel všimnout, že kvalitu programu Novy rapidně klesá.

Leden je skrytá okurková sezóna, selfpromo je legrační

První měsíce nového roku je pro televize největší pusto a prázdno. Veřejnost si už jakž takž zvykla na letní, prázdninové „superpásma“ plná hrdých indiánů z kmene Apačů, či bodrých družstevníků z vesnice, kde mají v chalupě orchestrion.

To, že o bednu v lednu a únoru nemá nikdo z diváků zájem, televize nijak neventilují. Naopak se snaží diváky přesvědčit, že nyní jim nabízejí to nejlepší, co letos mohou na obrazovkách vidět. Salvy smíchu u mne vyvolávají bombastické upoutávky na letité reprízy na všech hlavních televizních stanicích. Lidé u obrazovek se zcela jistě nemohou dočkat, aby po miliónté viděli doktora Sovu a spol., brněnské četníky, nebo Martina Dejdara jako dost umělohmotného fanouška metalu. V sekci superfilmů se také zhusta objevují americké několikadílné televizní paběrky s lacinými počítačovými efekty.

Čím je pořad starší a blbější, tím má větší promo. Jde přece o to, aby si konzument vsugeroval, že bez toho, aby se dozvěděl, co je nového na jakési zastrčené ortopedii, nemůže žít. V tomto televize zcela kopírují klasický trh se spotřebním zbožím. U komerčních subjektů bych to ještě pochopil, ale proč to dělá i veřejnoprávní televize, která má o diváky bojovat kvalitou a ne třetiřadým výprodejem typu Best of Trapasy.

Nečas to podělal, VV se lekly

Po delším čase se na chvíli krátce zastavím nad aktuální českou politikou.
Sice jsem nevolil žádnou z vládních stran, ale vzniklá koalice mi přišla jako snesitelné zlo. Chtěla reformy (ty by museli dělat i sociální demokrati) a hlavně chtěla bojovat s nezničitelnou korupcí.

Už od začátku bylo jasné, že vláda je rovnicí o jedné neznámé. O VV se nevědělo nic a neví se o ní nic doteď. Jediné, co politici této strany dokázali srozumitelně obhájit je snaha potírat korupci. Až do dnešního dne, kdy nečekaně brzy narazili. Lidé kolem Drobila chtěli uplácet to je jasné. V této chvíli měl premiér Nečas bouchnout do stolu, nebo švihnout bičem (podle toho co preferuje) a na světě měl být exemplární trest.

Jenže premiér se zachoval jako předchozí mocipáni a dělal, že se nic neděje. Opozice rychle reagovala a vyvolala hlasování o nedůvěře vládě. Při jednáních o postoji k tomuto hlasování se lámal chleba. VV mohly ukázat, že stojí za pozornost, vždyť přece jejich koaliční partner udělal přesně to, proti čemu celou svou existenci bojují. Kauza Drobil tuto vládu mít na svědomí klidně mohla. Jenže se tak nestalo a ode dneška prokazatelně zkorumpovaná vláda je dále u moci.

No nic, třeba si na to před volbami za čtyři roky vzpomene a zkorumpované ODS to dá sežrat. Trknout už nás mohl neuvěřitelně trapný cirkus na pražské magistrátě.

Co s dvojkou, když je navíc?

Téměř hotová digitalizace televizního signálu odhalila jeden nečekaný fakt. Veřejnoprávní Česká televize spravuje víc kanálů, než je potřeba. Kanál zaměřený na sport - ano, nonstop zpravodajství - ano. Dva obecné, bezpohlavní kanály - proč?

Česká televize v současnosti naprosto pohřbila ČT2 a ani proklamovaná nová koncepce nedává naději na zlepšení. Potíž leží někde jinde. Česká televize by spíše měla rezignovat na většinu pořadů ČT1. Těmi se totiž snaží konkurovat komerčním stanicím, což je nesmyslný boj. Česká televize by měla "zintelektualizovat" svůj první program. Zjednodušeně (ale skutečně velmi zjednodušeně) můžeme říct, že by program z dvojky mohla přesunout na jedničku.

Pokud by tedy vedení ČT vystřízlivělo z megalomanství, zbyl by jim jeden volný kanál. Co teď s ním? Šlo by udělat nový tematický kanál. V úvahu přichází například kanál pro děti. Dětská tvorba totiž zůstává stále doménou veřejnoprávní televize a její archiv je nekonečný. Druhou verzí by byla jakási česká varianta francouzsko-německého kanálu Arte.

Tyto verze však v současnosti nejsou průchozí a reálné. Dnešní šetřící trend mu zkrátka nepřeje. Druhé řešení je zbavit se volných frekvencí. Na nich by mohla vysílat nová komerční stanice. Proč ne? Matně si vzpomínám, že v devadesátých letech diskuze o prodeji ČT2 proběhla. Tento nápad v té době vzbudil velké pobouření, ale dnes, kdy ČT dvě obecné stanice nepotřebuje, tento nápad nevypadá vůbec špatně.

Navíc by přezaměstnaný moloch Kavčích hor mohl propustit spoustu přebytečných nosičů kabelů, kteří jen dublují práci jak na place tak v kancelářích.