Po delší době jsem si v neděli večer našel čas na premiérový film České televize. A opět jsem neposlech svůj vnitřní hlas, který varovně křičel "Nedělej to, nemáš to zapotřebí!" Nedal jsem si říct a Klub osamělých srdcí jsem naladil. Česká televize opět v celé své kráse ukázala, jak je na tom špatně s původní dramatickou tvorbou.
V Klubu osamělých srdcí bylo špatné snad vše. Od detailů jako byly hrozné paruky herců, nové a štíhlé lahváče se dostaneme k neautentické hudbě, pitomým dialogům, mizerným hereckým výkonům a nudné režii.
Kdybych byl nějaký paranoidní typ, řekl bych, že se socialistická státní televize mstí bývalým máničkám a dělá z nich šašky.
Je mi velmi líto, že tvorba České televize mi čím dál tím více stojí za méně hodnotících slov. Mizérie je hrozivá a světlo na konci tunelu nikde není. Režiséři televizních filmů, s nimiž jsem byl naprosto spokojený, jsou již bohužel po smrti. Tato generace televizních režisérů stojí za prd
neděle 25. dubna 2010
pátek 16. dubna 2010
Ve zpravodajství České televize pracují hlupáci
Jinak si totiž neumím vysvětlit bludy, kterými nás veřejnoprávní pracovníci již několik dní krmí. Zpravodajští pracovníci televize, kteří se chlubí svou seriózností a bůhví čím ještě, nezvládají elementární terminologii. Podle nich totiž bude Česko o víkendu držet státní smutek. Jejich neschopnost a omezenost nejspíš není schopná oddělit státní smutek a den smutku.
Nechci se nějak povyšovat a hlásat, že jsem znal rozdíl mezi těmito pojmy, ale bez problému jsem si jej našel. Čeští seriózní zpravodajové toho asi nejsou schopni.
Známí mi vyčítají, že se zbytečně rozčiluju, protože to je vlastně jedno. Ve své současné práci jsem zjišťoval, jak zareagují na víkendové dny smutku sázkové kanceláře a herny a všichni zatraceně dobře věděli, že není státní smutek. Ve své podstatě a výsledku nejde ani tak o uctění památky (to je věc čistě osobní), ale zas a jenom o peníze. Nebudu zde psát jaký je rozdíl. Každý si to může najít stejně jako já.
Bojím se, že línější novináři jednoduše okopírují modlu české serióznosti a Česká republika bude o víkendu prožívat dny smutku, jen média si užijí smutku státního.
Nechci se nějak povyšovat a hlásat, že jsem znal rozdíl mezi těmito pojmy, ale bez problému jsem si jej našel. Čeští seriózní zpravodajové toho asi nejsou schopni.
Známí mi vyčítají, že se zbytečně rozčiluju, protože to je vlastně jedno. Ve své současné práci jsem zjišťoval, jak zareagují na víkendové dny smutku sázkové kanceláře a herny a všichni zatraceně dobře věděli, že není státní smutek. Ve své podstatě a výsledku nejde ani tak o uctění památky (to je věc čistě osobní), ale zas a jenom o peníze. Nebudu zde psát jaký je rozdíl. Každý si to může najít stejně jako já.
Bojím se, že línější novináři jednoduše okopírují modlu české serióznosti a Česká republika bude o víkendu prožívat dny smutku, jen média si užijí smutku státního.
středa 7. dubna 2010
Rozhlasový analog je definitivně a na věky zasviněn
Mafiánské praktiky v českém rozhlasovém byznysu si mohou připsat další úspěch. Tentokrát za vším stojí bývalý člen kapely Citron a muž s ne příliš čistou komunistickou minulostí - Radim Pařízek.
Ten v současnosti zamořuje moravské země neposlouchatelným Rádiem Čas a na počátku loňského roku pirátsky spustil nové country rádio v Brně. Shnilá a impotentní Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) mu jeho explicitní porušení zákona nakonec posvětila (více v tomto textu).
A nyní Pařízek spouští velkolepý nesmysl s názvem Rádio Dálnice. Nikdo už asi nikdy neobjeví důvody, proč RRTV tento řetězec malých vysílačů, který jen bude rušit frekvence stávajícím rádií, povolila. Pravdou zůstává fakt, že v sobotu 3. dubna Pařízek se svou kumpanií zapnul vysílač Jihlava 99,4, který je ze všech těch sedmatřiceti vysílačů – 31 už bylo Radou přiděleno, šest se koordinuje.
Rád bych volal po urychlenému přechodu na digitální rozhlas, ale když se na to podívám, vidím, že se stejné mafie, které ovládají analogový rozhlasový éter, plynule přelijí do jedniček a nul. Poslanci jsou naprosto v moci její lobby a skáčou, jak Zelenka z Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) píská. Neuvěřitelné prodloužení stávajících licencí až do roku 2025 !!! zdarma a jen za příslib přechodu na digitální vysílání je toho krásným a smutným důkazem. Nás už nejspíš spasí jen bezplatné pokrytí naší republiky wi-fi internetem.
(autor mapky: Petr Kružík)
čtvrtek 1. dubna 2010
Česká televize pokračuje v natáčení blábolu jménem Vyprávěj
Česká televize dnes pyšně a se vší mediální pompou začíná natáčet další díl otřesného seriálu Vyprávěj. To bohužel není nepovedená aprílová zpráva ale skutečnost. Svůj názor na toto dílo jsem podrobněji popsal v recenzi na RadioTV, takže se zde nebudu dlouze vykecávat.
Jsem znechucený z toho, co Česká televize divákům servíruje jako umělecké vyrovnávání se s minulým režimem. Plně souhlasím s Milanem Uhdem, který se někdy loni vyjádřil velmi znechuceně nejen o Vyprávěj, ale také o celé mašinérii dramatické výroby České televize.
Dramaturgové a všechny zodpovědné osoby v České televizi žijí v akváriu, kde se zbožštění dostává takovým nýmandům a neumětelům jako je Zdeněk Zelenka. Zdá se, že si nikdo z Kavčích hor nikdy nepustil nějaký současný americký seriál. Televizáci stále žijí v socialistickém ráji Dietlových opusů a nenechají si na ně šáhnout.
A co je horší? Divácká masa jim žere ty jejich natrávené a shnilé odřezky televizního masa z ruky jako jeden muž. Cena Týtý jest toho dokladem.
Stále mi nikdo nevyvrátil můj názor, že Kavčí hory je potřeba vyhodit do vzduchu a veřejnoprávní televize se musí postavit "na zelené louce". To není výzva k terorismu, to je velmi konstruktivní a zdá se,že ji jediné rozumné řešení. Staré nomenklatury totiž jen tak nevymřou...
Jsem znechucený z toho, co Česká televize divákům servíruje jako umělecké vyrovnávání se s minulým režimem. Plně souhlasím s Milanem Uhdem, který se někdy loni vyjádřil velmi znechuceně nejen o Vyprávěj, ale také o celé mašinérii dramatické výroby České televize.
Dramaturgové a všechny zodpovědné osoby v České televizi žijí v akváriu, kde se zbožštění dostává takovým nýmandům a neumětelům jako je Zdeněk Zelenka. Zdá se, že si nikdo z Kavčích hor nikdy nepustil nějaký současný americký seriál. Televizáci stále žijí v socialistickém ráji Dietlových opusů a nenechají si na ně šáhnout.
A co je horší? Divácká masa jim žere ty jejich natrávené a shnilé odřezky televizního masa z ruky jako jeden muž. Cena Týtý jest toho dokladem.
Stále mi nikdo nevyvrátil můj názor, že Kavčí hory je potřeba vyhodit do vzduchu a veřejnoprávní televize se musí postavit "na zelené louce". To není výzva k terorismu, to je velmi konstruktivní a zdá se,že ji jediné rozumné řešení. Staré nomenklatury totiž jen tak nevymřou...
středa 31. března 2010
Uživatelský posun Facebooku
Nejprve upozorňuji, že tato má úvaha nevychází z nějakých exaktních čísel, ale je pouhým dojmem každodenního uživatele Facebooku.
Zjednodušeně se dá říct, že statusy ustupují. Všiml jsem si, že se na mé "zdi" objevuje čím dál tím méně těchto krátkých vzkazů a je plná různých odkazů. Zanedlouho pro mne Facebook bude plnohodnotným zpravodajským kanálem, kde se rychle dozvím vše, co se stalo ve světě, ale také aktuální zprávy z blízkosti svých "přátel".
Uživatel si nacvaká členství na různých zpravodajských a zájmových stránkách a z Facebooku mu tak vlastně vzniká internetový online deník, který je neustále aktualizován. Večer pak usedá k televiznímu zpravodajství s tím, že vše podstatné už zná.
Z Facebooku přestává být virtuální pavlač a stává se zajímavou infotainmentovou platformou, kde mi mí "přátelé" nabízí k poslechu hudbu, co je zrovna zaujala, odkazy s novinkami z celého světa i fotky ze svého blízkého okolí. A i tento blog se zanedlouho na "zdi" mých "přátel" objeví jako poznámka.
Osobně píšu již jen tvíty, které se díky propojení dostávají také na Facebook a i na Google Buzz (Ovšem, kdo dneska pořádně ví, co to ten Buzz je.)
... a to se mi líbí ;-)
Zjednodušeně se dá říct, že statusy ustupují. Všiml jsem si, že se na mé "zdi" objevuje čím dál tím méně těchto krátkých vzkazů a je plná různých odkazů. Zanedlouho pro mne Facebook bude plnohodnotným zpravodajským kanálem, kde se rychle dozvím vše, co se stalo ve světě, ale také aktuální zprávy z blízkosti svých "přátel".
Uživatel si nacvaká členství na různých zpravodajských a zájmových stránkách a z Facebooku mu tak vlastně vzniká internetový online deník, který je neustále aktualizován. Večer pak usedá k televiznímu zpravodajství s tím, že vše podstatné už zná.
Z Facebooku přestává být virtuální pavlač a stává se zajímavou infotainmentovou platformou, kde mi mí "přátelé" nabízí k poslechu hudbu, co je zrovna zaujala, odkazy s novinkami z celého světa i fotky ze svého blízkého okolí. A i tento blog se zanedlouho na "zdi" mých "přátel" objeví jako poznámka.
Osobně píšu již jen tvíty, které se díky propojení dostávají také na Facebook a i na Google Buzz (Ovšem, kdo dneska pořádně ví, co to ten Buzz je.)
... a to se mi líbí ;-)
úterý 30. března 2010
Má rozlučka s telegramem, aneb Jak jsem paralyzoval poštu
Umět poslat telegram by mělo patřit k základnímu společenskému vzdělání - stejně jako třeba umět si zavázat kravatu. Tuto staromilskou poučku jsem si uvědomil, když pošta oznámila, že od 1. dubna s telegramy končí. Jelikož jsem nikdy v životě žádný telegram neposlal, rozhodl jsem se, že je potřeba vše napravit. Teď nebo nikdy! Aby vše bylo ještě peprnější, byl jsem s Denisou domluvený, že o půl šesté půjdeme do kina.
17:05
Přicházím na olomouckou hlavní poštu a beru si lístek s číslem 365.
17:06
Na tabuli se objevuje číslo 365 a já mířím k přepážce
- "Dobrý den, chtěl bych poslat telegram."
- "Prosím?"
- "Potřebuju poslat telegram."
- "Opravdu?"
- "Ano, skutečně potřebuju poslat telegram."
- "Moment...." pošťačka odchází dozadu.
17:11
Pošťačka přichází: "Víte, že můžete poslat éemesku?"
- "Vím, ale já potřebuji poslat telegram."
Pošťačka odchází a já začínám pozorovat zvýšené rojení v zákulisí za přepážkami spojené s divným pohledy mým směrem.
17:16
Píšu SMS Denise, ať koupí lístky.
17:18
Přichází úřednice společně s nejstarší pošťačkou, která ještě telegramy pamatuje. Pamětnice má papírek s čísly a snaží se mě zastrašit cenou telegramu. Na to jsem však připraven a trpělivě přikyvuji. Dostane se mi také poučení, že telegram dostane adresát nejdříve druhý den, kdy mu jej donese doručovatel. Konečně dostávám blanket, který vyplňuji: PRVNI A TAKE POSLEDNI. Obě úřednice velmi pečlivě a pomalu přepočítávají slova. "Když se spleteš, budeš platit zbytek ty," téměř neslyšně varuje starší pošťačka svou mladší kolegyni.
17:20
- "130 korun"
Vytahuji peníze a strkám je za plexisklo. Obě úřednice odchází.
17:25
- "Čekáme na telefonické potvrzení, ještě prosím o chvíli strpení."
17:28
- "Jděte si, prosím, k vedlejší přepážce ke kolegyni, tam to dořešíte, děkuji."
17:31
Telefonát s Denisou, ať na mě nečeká a lístek mi nechá na pokladně.
17:34
Jsem odvelen k další přepážce. Cvrkot v back stage neutichá spíše sílí. Nervózně se čeká na potvrzující telefonát.
17:38
Konečně je vše potvrzeno telefonicky a já se mohu vrátit k předchozí - té druhé - přepážce.
17:40
Nakonec mi byla částka vypočítána na 125 korun a já odbíhám do kina.
Celkově tedy lze říct, že jsem třemi slovy dokázal na více než půlhodinu částečně paralyzovat olomouckou hlavní poštu. Z osobní zkušenosti tedy mohu beze vší pochybnosti potvrdit, že telegram je mrtev. Ale stihl jsem si jeden poslat.
17:05
Přicházím na olomouckou hlavní poštu a beru si lístek s číslem 365.
17:06
Na tabuli se objevuje číslo 365 a já mířím k přepážce
- "Dobrý den, chtěl bych poslat telegram."
- "Prosím?"
- "Potřebuju poslat telegram."
- "Opravdu?"
- "Ano, skutečně potřebuju poslat telegram."
- "Moment...." pošťačka odchází dozadu.
17:11
Pošťačka přichází: "Víte, že můžete poslat éemesku?"
- "Vím, ale já potřebuji poslat telegram."
Pošťačka odchází a já začínám pozorovat zvýšené rojení v zákulisí za přepážkami spojené s divným pohledy mým směrem.
17:16
Píšu SMS Denise, ať koupí lístky.
17:18
Přichází úřednice společně s nejstarší pošťačkou, která ještě telegramy pamatuje. Pamětnice má papírek s čísly a snaží se mě zastrašit cenou telegramu. Na to jsem však připraven a trpělivě přikyvuji. Dostane se mi také poučení, že telegram dostane adresát nejdříve druhý den, kdy mu jej donese doručovatel. Konečně dostávám blanket, který vyplňuji: PRVNI A TAKE POSLEDNI. Obě úřednice velmi pečlivě a pomalu přepočítávají slova. "Když se spleteš, budeš platit zbytek ty," téměř neslyšně varuje starší pošťačka svou mladší kolegyni.
17:20
- "130 korun"
Vytahuji peníze a strkám je za plexisklo. Obě úřednice odchází.
17:25
- "Čekáme na telefonické potvrzení, ještě prosím o chvíli strpení."
17:28
- "Jděte si, prosím, k vedlejší přepážce ke kolegyni, tam to dořešíte, děkuji."
17:31
Telefonát s Denisou, ať na mě nečeká a lístek mi nechá na pokladně.
17:34
Jsem odvelen k další přepážce. Cvrkot v back stage neutichá spíše sílí. Nervózně se čeká na potvrzující telefonát.
17:38
Konečně je vše potvrzeno telefonicky a já se mohu vrátit k předchozí - té druhé - přepážce.
17:40
Nakonec mi byla částka vypočítána na 125 korun a já odbíhám do kina.
Celkově tedy lze říct, že jsem třemi slovy dokázal na více než půlhodinu částečně paralyzovat olomouckou hlavní poštu. Z osobní zkušenosti tedy mohu beze vší pochybnosti potvrdit, že telegram je mrtev. Ale stihl jsem si jeden poslat.
pondělí 29. března 2010
Kde Nova schovává Expozituru?
Původně jsem chtěl něco vypotit o Týtý, ale nakonec se mé intelektuální ego rozhodlo tento produkt nevnímat. Jiná situace by nastala, kdyby se Krysáci dostali do úzké nominace, což však v zemi, kde se nejsledovanější pořad jmenuje Televizní noviny, stejně nikdy nestane :-)
Opět jsem dnes sledoval Kriminálku Anděl a i přes některé výhrady si myslím, že jde v současnosti o nejlepší původní věc, co naše televize nabízí.
Vzpomněl jsem si, že jsem v květnu 2008 psal na RadioTV o dalším kriminálním seriálu, který TV Nova připravuje. Zapamatoval jsem si to podle pěkně blbého názvu - Expozitura. Seriál má pojednávat o zajímavém a v té době celkem aktuálním Berdychově gangu.
Téměř dva roky uplynuly jako voda, televize neví, čím by zaujaly a Nova stále dusí své další eso (Kriminálka Anděl podle mě esem je.) někde v zaprášeném archivu. Nechci být zbytečně paranoidní, ale nevidím logický důvod, proč nevytáhnout Expozituru na televizní obrazovky. Nechci věřit v politicko-obchodní spiknutí, ale seriál stárne a stárne a ztrácí na aktuální štiplavosti...
Opět jsem dnes sledoval Kriminálku Anděl a i přes některé výhrady si myslím, že jde v současnosti o nejlepší původní věc, co naše televize nabízí.
Vzpomněl jsem si, že jsem v květnu 2008 psal na RadioTV o dalším kriminálním seriálu, který TV Nova připravuje. Zapamatoval jsem si to podle pěkně blbého názvu - Expozitura. Seriál má pojednávat o zajímavém a v té době celkem aktuálním Berdychově gangu.
Téměř dva roky uplynuly jako voda, televize neví, čím by zaujaly a Nova stále dusí své další eso (Kriminálka Anděl podle mě esem je.) někde v zaprášeném archivu. Nechci být zbytečně paranoidní, ale nevidím logický důvod, proč nevytáhnout Expozituru na televizní obrazovky. Nechci věřit v politicko-obchodní spiknutí, ale seriál stárne a stárne a ztrácí na aktuální štiplavosti...
neděle 28. března 2010
Česká televize stále bojuje s komerčními subjekty
Skutečnost, že Kateřina Fričová přijde o pozici programové ředitelky České televize, je dobrá zpráva. Změnu struktury, kdy budou šéfové jednotlivých kanálů, považuji za kosmetickou úpravu. Jediným, kdo přijde zvenku a může tedy něco vymyslet, je nový šéf jedničky Radan Dolejš.
Mafiózní propletenec tvůrců dramatických kusů v České televizi by potřeboval rozsekat na kusy. Kateřina Fričová také přicházela zvenku, ale nedokázala nic. Naopak, pod jejím vedením se dramatická tvorba České televize ocitla v největší krizi od vzniku Československé televize.
Problém Radana Dolejše je jeho minulost. Nebojte se, nejde o nějaké komunistické stíny. Tentokrát jde o stíny zlaté éry estrád na Nově z druhé polovině devadesátých let. Dolejš tehdy působil jako dramaturg zábavných pořadů jako jsou Čundrcountryshow, Novoty, Dobroty, Horoskopičiny, Skopičny, atp.
Na jednu stranu jsem rád, že se Janeček pokouší o změnu. Na stranu druhou se bojím.... moc bojím. Současný generální ředitel asi nikdy nepochopí, že komerční stanice nejsou pro veřejnoprávní subjekt konkurencí.
Poznámka na závěr: Nedávno mě jeden můj kamarád poprosil, zda bych mu nedoporučil některé kvalitní televizní filmy z České televize pro letošní LFŠ. Poté, co mi upřesnil, že by mělo jít o jeden či dva roky staré snímky, jsem mu s klidným srdcem řekl, že za tuto dobu ČT nevyprodukovala nic, co stojí za zmínku. Dodal jsem, že kdyby přece jenom něco vybrali, vystavují se nebezpečí, že zlegitimizují současnou mizérii v této oblasti.
Mafiózní propletenec tvůrců dramatických kusů v České televizi by potřeboval rozsekat na kusy. Kateřina Fričová také přicházela zvenku, ale nedokázala nic. Naopak, pod jejím vedením se dramatická tvorba České televize ocitla v největší krizi od vzniku Československé televize.
Problém Radana Dolejše je jeho minulost. Nebojte se, nejde o nějaké komunistické stíny. Tentokrát jde o stíny zlaté éry estrád na Nově z druhé polovině devadesátých let. Dolejš tehdy působil jako dramaturg zábavných pořadů jako jsou Čundrcountryshow, Novoty, Dobroty, Horoskopičiny, Skopičny, atp.
Na jednu stranu jsem rád, že se Janeček pokouší o změnu. Na stranu druhou se bojím.... moc bojím. Současný generální ředitel asi nikdy nepochopí, že komerční stanice nejsou pro veřejnoprávní subjekt konkurencí.
Poznámka na závěr: Nedávno mě jeden můj kamarád poprosil, zda bych mu nedoporučil některé kvalitní televizní filmy z České televize pro letošní LFŠ. Poté, co mi upřesnil, že by mělo jít o jeden či dva roky staré snímky, jsem mu s klidným srdcem řekl, že za tuto dobu ČT nevyprodukovala nic, co stojí za zmínku. Dodal jsem, že kdyby přece jenom něco vybrali, vystavují se nebezpečí, že zlegitimizují současnou mizérii v této oblasti.
čtvrtek 25. března 2010
Paroubek je už u moci (poznámka pro ty, co si toho ještě nevšimli)
Dnešní text je jen krátkou poznámkou o současné vládě. Jen slepý a bláhový člověk si může myslet, že máme úřednickou (nebo nadstranickou) vládu. Fischer a spol. jsou pod přímým dozorem SocDem. To je fakt, kterým jen uvozuji svůj blog.
Zajímavější je skutečnost, že spousta lidí se otřásá hnusem, když jim někdo řekne, že volby vyhraje Paroubek se svými kumpány. Létají tu silná slova o protestech, o tom že to nemůžeme nechat jen tak, atp.... Zároveň však říkají, že současná vláda není zase tak špatná. Obecně se v médiích popisuje tato vláda jako oblíbená u veřejnosti. A tím se vracíme k úvodu tohoto blogu...
Mimochodem, ODS je v naprostém rozkladu, což umetlo krásnou dálnici k vítězství SocDem v letošních parlamentních volbách.
Zajímavější je skutečnost, že spousta lidí se otřásá hnusem, když jim někdo řekne, že volby vyhraje Paroubek se svými kumpány. Létají tu silná slova o protestech, o tom že to nemůžeme nechat jen tak, atp.... Zároveň však říkají, že současná vláda není zase tak špatná. Obecně se v médiích popisuje tato vláda jako oblíbená u veřejnosti. A tím se vracíme k úvodu tohoto blogu...
Mimochodem, ODS je v naprostém rozkladu, což umetlo krásnou dálnici k vítězství SocDem v letošních parlamentních volbách.
pondělí 22. března 2010
Hloupý název velmi solidního televizního filmu
Nejspíš to bude vypadat, že urputně hledám jakýkoliv způsob, abych mohl pohanět dramatickou tvorbu České televize. Musíte však uznat, že název filmu Zrozen bez porodu nezní dobře, nemá melodii a celkově působí odpudivě. Kdo však překousl tento renonc, musel být velmi příjemně překvapen vysokou úrovní výsledného díla.
Nejsem přílišným fanouškem režiséra Filipa Renče. Z jeho tvorby si nejvíce vážím celovečerního debutu Requiem pro panenku. Jeho další tvorba spadá do průměru až podprůměru. Renč se ve svém vývoji zacyklil v prvoplánově efektních postupech, které se naučil při výrobě reklam.
Renčova režie Zrozen bez porodu se vykazovala - pro mne - překvapivě střídmostí a důrazem na hlavní postavu. Když už režisér sáhl pro nějaký ten efekt, v drtivé většině to bylo účelné a funkční. Filip Renč ukázal, že pokud má chuť, bez problému natrhne všem těm nýmandům, jejichž hlavní obživou je režírování děsivých televizní produktů, šos (nebo prdel - vyberte si dle vlastního naturelu).
Scénárista Josef Klíma svou profesní minulost nezapře a je to tak dobře. V současnosti je nejspíš jediným aktivně působícím autorem, který se nebojí psát o aktuálních kriminálních látkách. Celkově působil scénář trochu jednodušším způsobem, ale byl funkční (některé logické kiksy k takovýmto filmům patří a já je nevyčítám). Lehce navážu na svůj předchozí blog o televizních filmech, když víceméně zopakuji, že by ČT měla točit více filmů o kriminální přítomnosti. Zrozen bez porodu se tomu velmi blížil, přesto bych se nebál odkazovat na konkrétní případy. Toto je ale už čistě věc osobního názoru.
Herecký výkon Simony Stašové nepotřebuje komentáře. Bezchybný, přesný, uvěřitelný - radost se dívat.
Zrozen bez porodu svou atmosférou připomněl velmi povedenou sérií Černí andělé. Osobně mi dal další sílu pravidelně sledovat novou původní tvorbu ČT, protože se ukazuje, že lze natočit dobrý film ve veřejnoprávní produkci.
Nejsem přílišným fanouškem režiséra Filipa Renče. Z jeho tvorby si nejvíce vážím celovečerního debutu Requiem pro panenku. Jeho další tvorba spadá do průměru až podprůměru. Renč se ve svém vývoji zacyklil v prvoplánově efektních postupech, které se naučil při výrobě reklam.
Renčova režie Zrozen bez porodu se vykazovala - pro mne - překvapivě střídmostí a důrazem na hlavní postavu. Když už režisér sáhl pro nějaký ten efekt, v drtivé většině to bylo účelné a funkční. Filip Renč ukázal, že pokud má chuť, bez problému natrhne všem těm nýmandům, jejichž hlavní obživou je režírování děsivých televizní produktů, šos (nebo prdel - vyberte si dle vlastního naturelu).
Scénárista Josef Klíma svou profesní minulost nezapře a je to tak dobře. V současnosti je nejspíš jediným aktivně působícím autorem, který se nebojí psát o aktuálních kriminálních látkách. Celkově působil scénář trochu jednodušším způsobem, ale byl funkční (některé logické kiksy k takovýmto filmům patří a já je nevyčítám). Lehce navážu na svůj předchozí blog o televizních filmech, když víceméně zopakuji, že by ČT měla točit více filmů o kriminální přítomnosti. Zrozen bez porodu se tomu velmi blížil, přesto bych se nebál odkazovat na konkrétní případy. Toto je ale už čistě věc osobního názoru.
Herecký výkon Simony Stašové nepotřebuje komentáře. Bezchybný, přesný, uvěřitelný - radost se dívat.
Zrozen bez porodu svou atmosférou připomněl velmi povedenou sérií Černí andělé. Osobně mi dal další sílu pravidelně sledovat novou původní tvorbu ČT, protože se ukazuje, že lze natočit dobrý film ve veřejnoprávní produkci.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)