čtvrtek 27. ledna 2011

Proč se všichni diví, že Nova šetří?



Nova do toho pořádně práskla a rozhodla se k radikálnímu řezu. Už žádné pseudonovinky, bombastické soutěže, či lacině nablýskané show. Od 6. února začíná vysílat tureckou telenovelu Tisíc a jedna noc. Od neděle do čtvrtka vždy od osmi večer a rovnou dva díly (celkem jich je 179). Ušetřena zůstala pouze vlajková loď Ordinace, kterou by potopil jen čirý blázen.

Dokud se v médiích neobjevila tato informace, netušil jsem, kolik lidí v mém okolí sleduje novácký prime time. Jinak si jejich údiv a zděšení neumím vysvětlit. Z mého pohledu jde o zcela logický krok. Tato telenovela na Slovensku válí a je to za málo peněz hodně muziky.

To, že je společnost, jíž velí velký rumunský Adrian, ve finančních potížích nasvědčovalo několik událostí už loni. Minimálně to, že Sarbu párkrát prodal akcie CETV.

CME drží nad vodou právě Nova a je s podivem, jak jí vedení této hází klacky pod nohy. Sarbu Nově například prodal totálně zadluženou agenturu Mediafax. Milionové dluhy tak musí řešit právě Nova. V médiích se také spekuluje o velkém propouštění. V televizi nikdo toho moc neví, tak někteří raději odcházejí sami.

Rok 2011 bude pro Novu krizový. Nedivme se tedy, že jarní schéma zaplácne lacinou telenovelou. Věrní diváci Novy ji stejně budou sledovat. To, že lídrovi televizního trhu mírně klesne podíl z koláče sledovanosti, vedení nijak ze židlí nenadzvedne.

A pozorný divák si už na konci loňského roku musel všimnout, že kvalitu programu Novy rapidně klesá.

pátek 7. ledna 2011

Leden je skrytá okurková sezóna, selfpromo je legrační



První měsíce nového roku je pro televize největší pusto a prázdno. Veřejnost si už jakž takž zvykla na letní, prázdninové „superpásma“ plná hrdých indiánů z kmene Apačů, či bodrých družstevníků z vesnice, kde mají v chalupě orchestrion.

To, že o bednu v lednu a únoru nemá nikdo z diváků zájem, televize nijak neventilují. Naopak se snaží diváky přesvědčit, že nyní jim nabízejí to nejlepší, co letos mohou na obrazovkách vidět. Salvy smíchu u mne vyvolávají bombastické upoutávky na letité reprízy na všech hlavních televizních stanicích. Lidé u obrazovek se zcela jistě nemohou dočkat, aby po miliónté viděli doktora Sovu a spol., brněnské četníky, nebo Martina Dejdara jako dost umělohmotného fanouška metalu. V sekci superfilmů se také zhusta objevují americké několikadílné televizní paběrky s lacinými počítačovými efekty.

Čím je pořad starší a blbější, tím má větší promo. Jde přece o to, aby si konzument vsugeroval, že bez toho, aby se dozvěděl, co je nového na jakési zastrčené ortopedii, nemůže žít. V tomto televize zcela kopírují klasický trh se spotřebním zbožím. U komerčních subjektů bych to ještě pochopil, ale proč to dělá i veřejnoprávní televize, která má o diváky bojovat kvalitou a ne třetiřadým výprodejem typu Best of Trapasy.