Zobrazují se příspěvky se štítkemvolby. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvolby. Zobrazit všechny příspěvky

středa 17. března 2010

Koho volit? Poraďte!



Zrušené podzimní volby mají také jednu skrytou věc - poučený volič bez slepé víry v jednu stranu (za něhož se považuji) se mnohem delší dobu zmítá v problému, komu dát svůj hlas.

Můžeme si to vzít popořádku:

1) SocDem - Nejsem sice levicově smýšlející, ale v dnešní době považuji rozdělení na levici a pravici za přežité. Toto tedy není nepřekonatelný problém. Tím se jeví totálně nesympatický Paroubek a další jeho pohůnci. Z jejich populistických blábolů se člověku, jehož IQ přesáhlo 80 bodů, zvedá žaludek.

2) ODS - V současnosti jde o stranu, která je naprosto ovládaná soukromými subjekty. Její neochota pročistit struktury a zároveň předseda bez jiskry a bez tahu na branku činí z této strany nevolitelný subjekt. Je to škoda, protože některé jejich návrhy znějí velmi rozumně.

3) Komunisti - Nemá smysl dále komentovat.

4) Top 09 - Už jednou jsem se napálil s Unií svobodu (podruhé jsem je volil z trucu a nasranosti na všechny politiky, pozn. pro Lapťáka) a nehodlám svou blbost opakovat podruhé. Tato strana nepřežije první hádky o koryta.

5) Zelení - Stále na mě působí jako banda rozhádaných hipíků. A já hipíky nemám rád. Navíc jsem stále nestrávil některé jejich akce typu - Nechceme radar v Brdech, nebo jak se to jmenovalo. Také škoda, protože jejich nápady jsou někdy velmi zajímavé a nosné.

6) Věci veřejné - Co to, proboha, je? Pražská mediální tlačenka - nic víc!

7) Zemanovci - Jen to ne! Strana placená Sovětským svazem? To už tu bylo.

8) KDU-ČSL - Tuto stranu jsem si nechal na závěr, protože je v současnosti mým favoritem. S rostoucím věkem odpadly některé věci, které mi na nich vadily. Tato strana "černoprdelníků" stojí na křesťanských hodnotách, které nejsou v dnešní době k zahození. Nejsem věřící, ale pochopil jsem, že o to nejde. Křesťanští demokraté půjdou do vlády s každým kromě komunistů (pokud se tedy do sněmovny dostanou a někdo je k vládní spolupráci přizve) a mě to dnes vyhovuje. Představují pro mne tu elementární jistotu demokracie...

Volby se blíží, nechutná volební kampaň začne co nevidět a já stále nevím, koho volit. Nechci se rozhodovat až za plentou, chci to vědět dopředu, a proto se ptám: Koho volit?

úterý 9. března 2010

Chybí mi další píšťalky, a proto se mnou nepočítejte!

Dnešním textem velmi volně navážu na předchozí výpotek o tom, že nemáme v moci zabránit tomu, aby se Jiří Paroubek stal prezidentem.

Jak se blíží volby, tím více je virtuální svět v mém okolí plný více či méně zábavných ataků na pan J. P. (Opět jen pro připomenutí dodám, že rozhodně nejsem jeho příznivcem a považuji tohoto člověka za vraha české moderní levice.). Nejnovější je akce, kdy se šéfovi SocDem. mají posílat fotky s "fakáčem" - ta mi přijde celkem legrační, ale stejně se odmítám celé této antiparoubkovské hysterie účastnit.

Dlouhodobě se na Facebooku (a možná i mimo něj) připravuje Píšťalka pro Paroubka v každém městě. Ponechme stranou skutečnost, že by nejspíš mělo jít o sofistikovanější verzi loňského "vejce". Ani píšťalek se nezúčastním, ale ne pro to, že bych nesouhlasil s občanskou neposlušností. K píšťalce pro Paroubka mi totiž chybí píšťalka pro Topolánka, Filipa, Svobodu, Lišku i Schwarzenberga (Ano, i poslední dva jmenovaní sympaťáci jsou plně zodpovědni za současný bordel kolem nehorázných požadavků odborů, zvyšování schodku státního rozpočtu, možné další devastaci životního prostředí, atp.).

Pokud zůstane jen u hanění Paroubka, což předpokládám, ukáže se další podoba stádnosti našeho národa. Ano, Paroubek je zlo, ale lidí, co můžou za současný marasmus, je mnohem více.

Na závěr si dovolím jednu kacířskou myšlenku. Celkem bych našemu národu přál, aby po červnových volbách sestavili vládu sociální demokrati a komunisté. Jednak by se SocDem. konečně odkopala - tato koalice nám už prakticky vládne několik let a také věřím, že by se zvedla taková vlna odporu, která by smetla i jiný politický neřád v našem státě. A nebo to politické špičky ustojí a my budeme mít, co si zasloužíme.