Adrenalinový průšvih Wipeout v létě prošumí Novou

Televize Nova si konečně udělá místo ve svém archivu a vypustí českým divákům mezinárodní adrenalinovou soutěž Wipeout. Soutěž se natáčela už loni na podzim v Argentině a společný česko-slovenský tým „celebrit“ skončil poslední.

Tato skutečnost je známa díky ukrajinské televizi, která už pořad odvysílala. Wipeout už také znají polští diváci.

Nova se tak ocitla v situaci, kdy má zbytečný pořad, který ztratil veškerý pel nečekaného a napínavého. Určitě plánovala, že jej naservíruje v nějaký divácky zajímavý čas, ale kolegové z jiných zemí jím zkřížili plány. Nova tak probouzí bouři ve sklenici vody a snaží se divákům vsugerovat, že je čeká super mega adrenalinové léto. Každý však ví, jak vypadá letní sledovanost televizí. Wipeout tak čeká smutná tečka, kterou málokdo uvidí.

Nova Expozituru suší v archivu, ale chlubí se jejím prodejem do USA

Těžko uvěřitelnou tiskovou zprávu vyplivla TV Nova v pátek po poledni. Chlubí se v ní, že její seriál Expozitura nejspíš uvidí diváci v USA. „Sesterská distribuční společnost MediaPro Distribution (MPD) se dohodla se zástupci Resonant TV a Fluent Media Group, předními světovými společnostmi v oblasti vývoje a distribuce formátů pro světový televizní trh, na koupi práv na adaptaci kriminálního seriálu TV Nova Expozitura,“ holedbá se Nova.

Následující věta je také velmi zábavná: „Šestnáctidílný seriál Expozitura, který se pro televizi Nova natáčel v roce 2008, vypráví příběh na motivy skutečných kriminálních činů neslavně proslulého Berdychova gangu, který prorostl do policejních špiček a léta beztrestně vydíral, přepadal a vraždil.“

Co k tomu lze dodat? Snad jen, že Nova Expozituru nepochopitelně schovává někde v šuplíku už šílené tři roky. Za tu dobu se seriálová móda výrazně proměnila. I když spíš na západ od nás. Česká seriálová kotlina je zatím poctivě zaprděná a zapšklá konzervami z poslední světové války.

Nejsledovanější pořady nevyhrály TýTý. Kde je chyba?

Letošní ceny TýTý uštědřily velkou ránu zejména Nově. Pokud bychom to brali čistě matematicky, netuším, proč se Absolutním vítězem nestaly Televizní noviny. Vždyť jde o dlouhodobě nejsledovanější pořad. Stejně tak se měly stát přeci i Pořadem roku. Seriálem roku se měla stát neotřesitelná Ordinace v růžové zahradě a ne Vyprávěj.

Možná se nějak mýlím, ale měl jsem za to, že Nova je dlouhodobě nejsledovanější televizí (nebo se tím alespoň neustále chlubí). Vyhrát všechny podstatné kategorii v hlasování diváků by tedy měla být jasná záležitost. Ale nebyla. Někde tedy musí být chyba. Buď byly výsledky TýTý zfalšovány, a nebo jsou špatně výsledky sledovanosti.

Osobně se přikláním k druhé variantě. Současné výpočty sledovanosti jsou velmi komplikované a propracované, to je pravda. Jenže vše závisí na peoplemetrech, kdy vzorek obyvatel musí zaznamenávat, kdo, kdy a na co se dívá. Vzorce tedy pracují s čísly, která závisí na lidské dobrovolné a nekontrolovatelné činnosti. Jde tedy o čísla velmi pochybná a snadno ovlivnitelná. Pokud se nezavedou nějaké aktivní krabičky, jež by uměly samy rozeznat, co respondent sleduje (poslouchá), které bude mít vzorek (člověk) sám pro sebe, budou čísla v podstatě velkou lží pro klienty. Zavedením moderní (a dnes už vlastně velmi jednoduché techniky) by se výrazně zpřesnily i výsledky rozhlasové poslechovosti, které jsou zjišťovány ještě zastaralejší metodou (Pokud si pamatuji, volá se vybranému vzorku na PEVNOU linku a operátor se ptá, na oblíbené rozhlasové stanice.)

Jenže vůle ke změnám je minimální. Ukázalo by se, že nejsledovanější televize a nejposlouchanějí rádia mají menší část koláče a tím pádem i nárok na méně pěnez. Změn se tudíž jen tak nedočkáme a překvapení typu Daniely Písařovicové (Objev roku) bude stále dost.

Generaci elit vystřídali mistři průměrnosti

Omlouvám se za délku dnešního textu. Obvykle bývám stručnější. Ale musel jsem se svěřit s postřehem, který mi nedávno vytanul na mysli.

Nejprve něco k politice. To, že v současné české politice chybí alespoň jeden člověk se špetkou charismatu, vůdcovských schopností a státnické potenciálu, není třeba široce rozepisovat. Velitelé dvou hlavních stran jsou šedé myši bez rázného postoje, je na nich vidět, že je nikdo nebere vážně a kdyby měli na někoho zakřičet, nejspíš zrudnou, začnou se zajíkat a jejich hlas vykouzlí pubertální fistuli.
Ani menší strany (parlamentní i ty ostatní) nemají osobnost. Kdo je vlastně v čele KDU-ČSL? A kdo vede Zelené. Mám snad brát vážně Radka “Rajóna” Johna, nebo jeho kápa Víta Bártu? V čele Top 09 je oficiálně kníže smutné postavy, který Kalouskovi přitáhl mladé rebely. Tím svou funkci splnil, dostal teplé místo na zamini a je od něj pokoj. Tuto vládní stranu jednoznačně ovládá Kalousek, muž s prokázanou mafiánskou minulostí, vulgárním vystupováním, kterým se snaží maskovat svou myšlenkovou prázdnotu.

Když se vrátíme od devadesátých let, zjistím, že sice politika = byznys = korupce = mafiánská chobotnice, ale mohlo to dopadnout ještě hůř. Divoký kapitalistický východ zkrátka musel tímto útokem na volně se válející miliardy projít.
Oproti současné době však byli mezi politiky lidé, kteří dokázali strhnout davy. Ať už to byl Václav Havel (jediný český porevoluční politik, který si zaslouží označení “státník”), Václav Klaus, Miloš Zeman nebo Josef Lux. Kromě zesnulého Luxe, všichni nějakým způsobem zdegenerovali do jakési své karikatury. Václav Havel si plní své pubertální sny a režíruje filmy, čímž staví do prekérní situace své fanoušky, kteří mají zároveň rádi dobré filmy. Miloš Zeman bohužel nezůstal na Vysočině a ztrapňuje se neustálými návraty. Nejhůr je na tom Václav Klaus, který je obklopen svou klikou rozumbradů a všem je jen pro smích. A to, že je prezidentem, mu nepomůže v tom, aby nebyl za nafoukaného tajtrlíka, z něhož mají všichni bžundu.

Všimněme si, že podobná situace jako v politice je i u sportu, respektive u dvou nejpopulárnějších sportů - fotbalu a ledního hokeje. Nejdřív kopaná. V současné době zažívá ta česká dost solidní útlum a kvalitativní sešup dolů. Prohráváme s Litvou i Chorvatskem, do Španělska si jedeme bez naděje na bod a dříve tréninkový zápas s Lichtenštejnskem je dnes téměr vyrovnaný zápas (i když stále trenéři i hráči tvrdí, že “bereme jen tři body”).

A teď se vraťme do devadesátých let. Ta odstartovala mistrovstvím světa v Itálii, kde jsme dokázali dojít až do čtvrtfinále, když nás 1:0 porazili budoucí šampióni z Německa. Z Tomáše Skuhravého se stala mezinárodní hvězda, Luboš Kubík dostal za svůj brilantní přímý kop Škodu Favorit (je neuvěřitelné, jaké blbosti si lze zapamatovat). Přišla generace silná jako sviňa. Výsledkovým vrcholem bylo ME´96 v Anglii, kde jsme skončili druzí. Atraktivní hrou jsme rozhodně neoslnili (stejně jako o osm let později Řekové, kteří vyhráli ME v Portugalsku), ale poslušné dodržování precizní taktiky Dušana Uhrina slavilo úspěchy. A do světa se vydali naši hráči, kteří více (Nedvěd, Bejbl, Poborský, Šmicer, Berger), či méně (Kouba) úspěšně prokazovali své kvality.
Osobně si myslím, že herním vrcholem bylo již zmiňované Euro 2004, kde se potkalo to nejlepší ze “stříbrné” generace s tím nejlepším z nastupující generace - Nedvěd, Galásek, Šmicer, Poborský a Čech, Rosický, Koller, Baroš. Vše pod velením Karla Brücknera, jenž vyznával útočný styl hry. Minimálně do mých osobních fotbalových dějin vešel zápas s Nizozemskem v základní skupině.

Vzhledem k tomu, že hokejisté končí svou kariéru ve vyšším věku, není u tohoto sportu mizérie tolik patrná. O tom svědčí i loňský titul na MS. Je však potřeba říct, že prostě ve srovnání s Naganem vše ostatní bledne. Jágr, Hašek, Šlégr, Růžička, Reichel, Lang, zlatý střelec Svoboda a trenéři Hlinka s Lenerem - to je jen pár jmen. Ale upřímně, kolik jmen si pamatujete z loňského vítězného MS nebo třeba ze zimní olympiády ve Vancouveru 2010?

Na závěr jsem si nechal kulturu, konkrétně hudbu pro masy - takový ten pop a rock, co hrají rádia bez chuti a bez zápachu. Dnes nenajdeme nějakou osobnost, která by vyčnívala. Nejsem si jist, zda na to má vliv digitalizace hudby, určitě však hledejme problémy v různých soutěžích komerčních televizí. Ty produkují jednoho nýmanda za druhým a špiní s ním veškerý prostor určený masám. Kdo vyhrál loňskou superstár? Byla loni vůbec nějaká, nebo se ta soutěž jmenovala jinak? Málokdo ví a málokoho to zajímá. Dnes máme Kabáty a dobře nám tak!

Když se vrátíme do devadesátých let, určitě najdeme více mainstreamové kvality. Ohm Square a Extáze svaté Terezy na MTV (v době, kdy MTV byla ještě skutečně stylotvorným médiem), Sebastians koketovali s britpopem, když ještě tento pojem ani neexistoval, Lucie a “Wanastovky” zase uměli říznout do strun a puberťačkám se i tak podlamovala kolena. Tichá dohoda figurovala v hitparádách s Marionetou. Televize (veřejnoprávní) produkovala “60” i skvostný seriál Bigbít, Nova měla Eso, kde se objevil i klip Davida Bowieho Hearts Filthy Lesson. Prima vysílala několikahodinový blok SOS. Kvalitní výběr a mix kvality s komercí byl k dispozici.
Rozdíl můžeme viděti i na fenoménu muzikálů. Znáte nějaký nový, které je opravdu dobrý? V devadesátých letech byli Bídníci, “Ježíš”, Pěna dní nebo Drákula.

Současné době chybí charismatičtí vůdcové a osobnosti, o nichž se budou psát knihy (referáty, seminárky, diplomky, studie...). Chybí téměř ve všech oblastech společenského života. Těžko se to pozoruje, ještě hůř přiznává, ale je to tak.

Komerční televize spasí snad jen Donutil a Bohdalka

Letošní jaro není pro Novu a Primu procházka růžovým sadem. Prima pohořela s prapodivným porno-kulinářským crossoverem Čápi s mákem i s obludnou Šéfkou.
Nova propadá se superstar (i když to nikdo nikdy nepřizná) a turecká telenovela v prime time pohořela jako papír (ale v novém čase se jí velmi dobře daří).
Ukazuje to jednoznačně na skutečnost, že diváci už jsou přesycení umělohmotného bratrství se Slováky. A to ještě má Nova v záloze Wipeout, kde společný ČS tým skončil úplně poslední.

Když se na druhou stranu podíváme na Českou televizi, vidíme, že repríza veřejnoprávní ostudy 3+1 s Miroslavem Donutilem válcuje naprosto všechno a všechny. Když si vzpomeneme na podzim, zjistíme, že stejným způsobem ničila komerční stanice (sledovaností) a lidi s alespoň průměrným vkusem (kvalitou) Jiřina “detektiv/travestita” Bohdalová.

Logika je tedy neúprostná. Zapomeňte na federální show, která netáhnou, za ušetřené peníze kupte Donutila s Bohdalkou a vytvořte nějaký primitivní seriál, který v ideálním případě vymyslí, sepíše a zrežíruje Zdeněk Zelenka.
Problém však nejspíš bude v tom, že Donutil musí na někoho z vedení České televize vědět něco opravdu děsivého a zlého. Jinak si jeho zaháčkování na této televizi neumím vysvětlit. Tam pak nepomohou ani miliony.

Kdyby se ale tento přesun podařil, ulevilo by se i České televizi, která by musela zaplnit spoustu volného prostoru a třeba by se dostalo na něco nového, mladého a neotřelého (ha, sám tomu nevěřím, ale bylo by to krásné).

Stokrát nic umořilo vola... ehm televizního diváka

Hlavní hráči v českém televizním rybníčku si nedají pokoj a hru zvanou “Nakrkněme televizního diváka! Kdo víc!” hrají dál a svou aktivitu stupňují. Nejnověji se rozhodli, že diváka zkrátka utahají. Co jiného si myslet o sobotním prime time na ČT1, Nově a Primě.

Definitivně ruplo v bedně lidem, co mají na starosti program na ČT1. Z nového roku neuběhly ani tři měsíce a na Kavčích horách si myslí, že se už všem stýská po silvestrovských estrádách. A pro jistotu hned tři hodiny neprůstřelného bloku, jehož naprostým vrcholem byla divnost s názvem Silvestr až do dna aneb S Čmaňou půlnoc nepropásnete. Dokážu vstřebat, že Česká televize holt musí nějakým způsobem šetřit, ale nerozumím tomu, proč se chová, jakoby veškeré pořady mohla archivovat rok, maximálně dva.

Nova se zmítá v jakési podivné agónii a snaží se přesvědčit všechny v Česku, že nic důležitějšího než další xtá řada superstar prostě neexistuje. Nevím, jak na Slovensku, ale u nás se čísla sledovanosti pohybují na hranici klinické smrti. A proto jen houšť, tři dny za sebou a dohromady téměř sedm hodin.

Královnou sobotního večera se ale stala Prima. Ta si nebrala servítky a televizního diváka se (podle mě velmi úspěšně) pokusila umořit více než tříhodinovým přenosem České Miss 2011. Smutným vrcholem tohoto přímého přenosu byla trapná playbacková verze Rozeznávám v podání Richarda Müllera, která se maskovala ležérní barovou atmosférou. Třešničkou na dortu pak byla téměř standing ovation všech těch naleštěných nabobů, co skočili na primitivní televizní vějičku.
Vše následně korunoval úděsný “nový” dabing Terminátora 2, jenž byl zkrátka k nevydržení. Stejně jako současný úsporně/nafoukaný program českých televizí. Varování není ani o tom, aby televizáci nešlapali do hovna - v něm už dávno jsou. Jde spíš o to, aby se v něm televize moc nerochnily a neňahňaly.

Kdyby …

Konečně jsem se dostal k tomu, abych se podíval na loňský televizní počin roku. Tak totiž spousta lidí mluvila o třídílném seriálu Sherlock. S názorem, že jde o vrchol televizní tvorby, nelze než souhlasit.

Když jsem si uvědomil, že jde o televizní produkt (BBC), začal jsem přemýšlet, jak by vypadal seriál o geniálním detektivovi všech dob u nás.

Kdyby se do něj pustila Prima nebo Nova, dostalo by se nám krásných papundelkových ateliérů, bez záběru jakéhokoliv exteriéru. Všechny interiéry by byly vybaveny nábytkem Jamall, o čemž by nás v pravidelných dvouminutových intervalech informovali Sherlock i Watson. Hlavní zápletka by spočívala v tom, že profesor Moriarty by vypnul elektrický proud a celý Londýn by spasil agregát. Na Nově by ústřední dvojici hráli Mádl s Kotkem, na Primě pak Suchánek s Genzerem.
Sledovanost na Nově by atakovala dva miliony diváků, Prima by se pokusila sesadit Ordinaci v růžové v zahradě, ale pohořela by a jejich Sherlock Holmes by se brzy přesunul na Prima Cool a Prima Love.

Kdyby se do Sherlocka Holmese pustila Česká televize, byl by výsledek asi takový. Celý seriál by byl autorským počinem Zdeňka Zelenky. Sherlocka by hrál Viktor Preiss a doktora Watsona Mirek Donutil. Ten by ke své roli přistoupil velmi tvůrčím způsobem a kulhání by nahradil šišláním nebo ráčkováním, které by umocňovalo věčné “No jistěěěěěě!”. V této verzi by Irenu Adlerovou hrála Jiřina Bohdalová a ďábelského Moriartyho by si střihl Jirka Bartoška.
Pro ČT existuje i druhá varianta. Autorem samozřejmě zůstává božský génius Zděnek. Všechny role pak obstará Jiřina Bohdalová, která je v různých převlecích jako doma.
Sledovanost by samozřejmě byla naprosto úchvatná, necelé dva miliony diváků, avšak většině by bylo přes šedesát let.

Nova jde z maléru do maléru

Wipeout – tak se jmenuje noční můra TV Nova. Zatímco tureckou telenovelu tato komerční jednička urychleně stáhla z prime time, aby si tak posílila svůj podvečerní blok, s předtočenou adrenalinovou „celebritózní“ mezinárodní soutěží Wipeout je to větší malér.

Tato soutěž se natáčela loni na podzim v Argentině. Zúčastnily se jí týmy z Česka, Slovenska (jeden tým), Polska, Běloruska a Ukrajiny. A jak to tak vypadá, televize se nedokázaly dohodnout, kdy tento pořad nasadit. Ukrajinská televize Inter pořad odvysílala bezprostředně po návratu z natáčení. Jen bláhový člověk by si mohl myslet, že výsledky zůstanou divákům z ostatních zemí utajeny. Hlavní pointa této soutěže je pryč. Víme tak, že Ukrajinci vyhráli a Čechoslováci totálně propadli.
Aby toho nebylo málo, Wipeout brzy nasadí i polská TVN. A ta už je českým luhům a hájům velmi blízko.

Podle všeho to vypadá na jednu velkou blamáž. Nova má dvě možnosti. Buď soutěž nenasadí a bude se tvářit, že nikdy nic takového neexistovalo, anebo posadí ke stříhacím pultům armádu střihačů, kteří vytvoří zcela nový pořad. Mohli by materiál sestříhat tak, aby vyhrál někdo jiný. Oslavné dotáčky CS týmu by se dali za pár korun udělat v nějakém ateliéru za obří tapetou se západem slunce nad mořskou hladinou. Nejpravděpodobněji se však jeví možnost, že Nova Wipeout nasadí s bombastickým promo a bude novináře bombardovat tiskovými zprávami, které budou nadšeně informovat o megatronickém úspěchu.

Proč se všichni diví, že Nova šetří?

Nova do toho pořádně práskla a rozhodla se k radikálnímu řezu. Už žádné pseudonovinky, bombastické soutěže, či lacině nablýskané show. Od 6. února začíná vysílat tureckou telenovelu Tisíc a jedna noc. Od neděle do čtvrtka vždy od osmi večer a rovnou dva díly (celkem jich je 179). Ušetřena zůstala pouze vlajková loď Ordinace, kterou by potopil jen čirý blázen.

Dokud se v médiích neobjevila tato informace, netušil jsem, kolik lidí v mém okolí sleduje novácký prime time. Jinak si jejich údiv a zděšení neumím vysvětlit. Z mého pohledu jde o zcela logický krok. Tato telenovela na Slovensku válí a je to za málo peněz hodně muziky.

To, že je společnost, jíž velí velký rumunský Adrian, ve finančních potížích nasvědčovalo několik událostí už loni. Minimálně to, že Sarbu párkrát prodal akcie CETV.

CME drží nad vodou právě Nova a je s podivem, jak jí vedení této hází klacky pod nohy. Sarbu Nově například prodal totálně zadluženou agenturu Mediafax. Milionové dluhy tak musí řešit právě Nova. V médiích se také spekuluje o velkém propouštění. V televizi nikdo toho moc neví, tak někteří raději odcházejí sami.

Rok 2011 bude pro Novu krizový. Nedivme se tedy, že jarní schéma zaplácne lacinou telenovelou. Věrní diváci Novy ji stejně budou sledovat. To, že lídrovi televizního trhu mírně klesne podíl z koláče sledovanosti, vedení nijak ze židlí nenadzvedne.

A pozorný divák si už na konci loňského roku musel všimnout, že kvalitu programu Novy rapidně klesá.

Leden je skrytá okurková sezóna, selfpromo je legrační

První měsíce nového roku je pro televize největší pusto a prázdno. Veřejnost si už jakž takž zvykla na letní, prázdninové „superpásma“ plná hrdých indiánů z kmene Apačů, či bodrých družstevníků z vesnice, kde mají v chalupě orchestrion.

To, že o bednu v lednu a únoru nemá nikdo z diváků zájem, televize nijak neventilují. Naopak se snaží diváky přesvědčit, že nyní jim nabízejí to nejlepší, co letos mohou na obrazovkách vidět. Salvy smíchu u mne vyvolávají bombastické upoutávky na letité reprízy na všech hlavních televizních stanicích. Lidé u obrazovek se zcela jistě nemohou dočkat, aby po miliónté viděli doktora Sovu a spol., brněnské četníky, nebo Martina Dejdara jako dost umělohmotného fanouška metalu. V sekci superfilmů se také zhusta objevují americké několikadílné televizní paběrky s lacinými počítačovými efekty.

Čím je pořad starší a blbější, tím má větší promo. Jde přece o to, aby si konzument vsugeroval, že bez toho, aby se dozvěděl, co je nového na jakési zastrčené ortopedii, nemůže žít. V tomto televize zcela kopírují klasický trh se spotřebním zbožím. U komerčních subjektů bych to ještě pochopil, ale proč to dělá i veřejnoprávní televize, která má o diváky bojovat kvalitou a ne třetiřadým výprodejem typu Best of Trapasy.

RRTV zase předvedla svou bezzubost

Rád bych se ještě vrátil k poslední tiskové zprávě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Na osmi stranách různých rozhodnutí mne zaujalo: "RRTV uložila účastníku řízení CET 21 spol. s r. o., Kříženeckého nám. 1078/5, Praha 5, upozornění na porušení § 48 odst. 4 zákona č. 231/2001 Sb., kterého se dopustil tím, že dne 14.12.2008 na programu Nova v pořadu „To nevymyslíš“ nedodržel dvacetiminutový odstup mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními pořadu reklamou, a stanovuje mu lhůtu k nápravě ihned ode dne doručení tohoto upozornění."

České komerční televize zcela běžně a bez okolků porušují zákon o vkládání reklamy do pořadů. TV Prima několikrát například porušila zákon, když vkládala reklamní bloky do seriálu Přátelé.

Tentokrát si RRTV "posvítila" na Novu. Ta nezákonně vložila do svého pořadu blok reklam. RRTV vztyčila pomyslný ukazováček a řekla "Ty, ty, ty, to se nesmí. Už to nedělej!".

Nova teď určitě zpytuje svědomí a cítí se velmi špatně..... Nebo jí je to šumafuk, protože na reklamním čase vydělala určitě zajímavou částku. Koho zajímá, že porušila zákon, když se nedostavil žádný adekvátní postih.

Anarchie a pohrdání divákem na Nova Cinema

Nova Cinema na sebe nedávno upozornila komplikovaným rozjezdem seriálu Městečko Twin Peaks. Na poslední chvíli zvládla odvrátit katastrofu a nakonec z této aférky dokázala vytěžit i pozornost médií větší než obvykle. Na tento "odpadový" kanál se však z "velké" Novy přenesl nešvar, který na Nova Cinema vybujel do obřích rozměrů.

Nevím, jestli si ještě někdo vzpomene na samotný rozjezd TV Nova, kdy se ta snažila divákům rozvrátit zavedený rytmus a Televizní noviny rozhodně nezačínaly přesně v půl osmé večer. Na Nově naštěstí velmi brzy pochopili, že tudy cesta nevede a bez odpočítávání, které je mimochodem v dnešní digitální době zcela zbytečné a hlavně nepřesné, bychom si začátek nejsledovanějšího pořadu v zemi nedovedli představit.

Každá televize má svou neléčenou bolest. U Novy to jsou začátky pořadů, které - zejména ve večerních a nočních hodinách - mají skluz oproti tištěnému programu mnoho minut. Můj osobní rekord drží Pulp Fiction z loňského roku (17 minut). V úterý 20. ledna se na vrchol dostal snímek Zuřivost, který měl na Nova Cinema začínat ve 21:40. Místo toho začal až ve 22:06 - to je rozdíl jednoho dílu nějakého sitcomu a ještě by trocha zbyla na reklamu. Krásný příklad pohrdání divákem.