neděle 25. dubna 2010

Není bigbít jako bigbít aneb Česká televize objevila způsob jak spolehlivě nasrat máničky

Po delší době jsem si v neděli večer našel čas na premiérový film České televize. A opět jsem neposlech svůj vnitřní hlas, který varovně křičel "Nedělej to, nemáš to zapotřebí!" Nedal jsem si říct a Klub osamělých srdcí jsem naladil. Česká televize opět v celé své kráse ukázala, jak je na tom špatně s původní dramatickou tvorbou.

V Klubu osamělých srdcí bylo špatné snad vše. Od detailů jako byly hrozné paruky herců, nové a štíhlé lahváče se dostaneme k neautentické hudbě, pitomým dialogům, mizerným hereckým výkonům a nudné režii.

Kdybych byl nějaký paranoidní typ, řekl bych, že se socialistická státní televize mstí bývalým máničkám a dělá z nich šašky.

Je mi velmi líto, že tvorba České televize mi čím dál tím více stojí za méně hodnotících slov. Mizérie je hrozivá a světlo na konci tunelu nikde není. Režiséři televizních filmů, s nimiž jsem byl naprosto spokojený, jsou již bohužel po smrti. Tato generace televizních režisérů stojí za prd

pátek 16. dubna 2010

Ve zpravodajství České televize pracují hlupáci

Jinak si totiž neumím vysvětlit bludy, kterými nás veřejnoprávní pracovníci již několik dní krmí. Zpravodajští pracovníci televize, kteří se chlubí svou seriózností a bůhví čím ještě, nezvládají elementární terminologii. Podle nich totiž bude Česko o víkendu držet státní smutek. Jejich neschopnost a omezenost nejspíš není schopná oddělit státní smutek a den smutku.

Nechci se nějak povyšovat a hlásat, že jsem znal rozdíl mezi těmito pojmy, ale bez problému jsem si jej našel. Čeští seriózní zpravodajové toho asi nejsou schopni.

Známí mi vyčítají, že se zbytečně rozčiluju, protože to je vlastně jedno. Ve své současné práci jsem zjišťoval, jak zareagují na víkendové dny smutku sázkové kanceláře a herny a všichni zatraceně dobře věděli, že není státní smutek. Ve své podstatě a výsledku nejde ani tak o uctění památky (to je věc čistě osobní), ale zas a jenom o peníze. Nebudu zde psát jaký je rozdíl. Každý si to může najít stejně jako já.

Bojím se, že línější novináři jednoduše okopírují modlu české serióznosti a Česká republika bude o víkendu prožívat dny smutku, jen média si užijí smutku státního.

středa 7. dubna 2010

Rozhlasový analog je definitivně a na věky zasviněn




Mafiánské praktiky v českém rozhlasovém byznysu si mohou připsat další úspěch. Tentokrát za vším stojí bývalý člen kapely Citron a muž s ne příliš čistou komunistickou minulostí - Radim Pařízek.

Ten v současnosti zamořuje moravské země neposlouchatelným Rádiem Čas a na počátku loňského roku pirátsky spustil nové country rádio v Brně. Shnilá a impotentní Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) mu jeho explicitní porušení zákona nakonec posvětila (více v tomto textu).

A nyní Pařízek spouští velkolepý nesmysl s názvem Rádio Dálnice. Nikdo už asi nikdy neobjeví důvody, proč RRTV tento řetězec malých vysílačů, který jen bude rušit frekvence stávajícím rádií, povolila. Pravdou zůstává fakt, že v sobotu 3. dubna Pařízek se svou kumpanií zapnul vysílač Jihlava 99,4, který je ze všech těch sedmatřiceti vysílačů – 31 už bylo Radou přiděleno, šest se koordinuje.

Rád bych volal po urychlenému přechodu na digitální rozhlas, ale když se na to podívám, vidím, že se stejné mafie, které ovládají analogový rozhlasový éter, plynule přelijí do jedniček a nul. Poslanci jsou naprosto v moci její lobby a skáčou, jak Zelenka z Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) píská. Neuvěřitelné prodloužení stávajících licencí až do roku 2025 !!! zdarma a jen za příslib přechodu na digitální vysílání je toho krásným a smutným důkazem. Nás už nejspíš spasí jen bezplatné pokrytí naší republiky wi-fi internetem.

(autor mapky: Petr Kružík)

čtvrtek 1. dubna 2010

Česká televize pokračuje v natáčení blábolu jménem Vyprávěj

Česká televize dnes pyšně a se vší mediální pompou začíná natáčet další díl otřesného seriálu Vyprávěj. To bohužel není nepovedená aprílová zpráva ale skutečnost. Svůj názor na toto dílo jsem podrobněji popsal v recenzi na RadioTV, takže se zde nebudu dlouze vykecávat.

Jsem znechucený z toho, co Česká televize divákům servíruje jako umělecké vyrovnávání se s minulým režimem. Plně souhlasím s Milanem Uhdem, který se někdy loni vyjádřil velmi znechuceně nejen o Vyprávěj, ale také o celé mašinérii dramatické výroby České televize.

Dramaturgové a všechny zodpovědné osoby v České televizi žijí v akváriu, kde se zbožštění dostává takovým nýmandům a neumětelům jako je Zdeněk Zelenka. Zdá se, že si nikdo z Kavčích hor nikdy nepustil nějaký současný americký seriál. Televizáci stále žijí v socialistickém ráji Dietlových opusů a nenechají si na ně šáhnout.

A co je horší? Divácká masa jim žere ty jejich natrávené a shnilé odřezky televizního masa z ruky jako jeden muž. Cena Týtý jest toho dokladem.

Stále mi nikdo nevyvrátil můj názor, že Kavčí hory je potřeba vyhodit do vzduchu a veřejnoprávní televize se musí postavit "na zelené louce". To není výzva k terorismu, to je velmi konstruktivní a zdá se,že ji jediné rozumné řešení. Staré nomenklatury totiž jen tak nevymřou...