Kde Nova schovává Expozituru?

Původně jsem chtěl něco vypotit o Týtý, ale nakonec se mé intelektuální ego rozhodlo tento produkt nevnímat. Jiná situace by nastala, kdyby se Krysáci dostali do úzké nominace, což však v zemi, kde se nejsledovanější pořad jmenuje Televizní noviny, stejně nikdy nestane :-)

Opět jsem dnes sledoval Kriminálku Anděl a i přes některé výhrady si myslím, že jde v současnosti o nejlepší původní věc, co naše televize nabízí.
Vzpomněl jsem si, že jsem v květnu 2008 psal na RadioTV o dalším kriminálním seriálu, který TV Nova připravuje. Zapamatoval jsem si to podle pěkně blbého názvu - Expozitura. Seriál má pojednávat o zajímavém a v té době celkem aktuálním Berdychově gangu.

Téměř dva roky uplynuly jako voda, televize neví, čím by zaujaly a Nova stále dusí své další eso (Kriminálka Anděl podle mě esem je.) někde v zaprášeném archivu. Nechci být zbytečně paranoidní, ale nevidím logický důvod, proč nevytáhnout Expozituru na televizní obrazovky. Nechci věřit v politicko-obchodní spiknutí, ale seriál stárne a stárne a ztrácí na aktuální štiplavosti...

České pohádky postrádají pořádné zlo

Z českých pohádek v poslední době vymizelo pořádné zlo, vůči němuž by se mohly ty kladné postavy vymezit. Znovu jsem si toho všiml u pohádky Peklo s princeznou (televizní premiéru měla na Film +. To jen do budoucna, až se bude některá z velkých televizí chlubit vlastní českou televizní "premiérou").

Peklo s princeznou je vcelku slušná pohádka se solidní výpravou a vtipnými momenty. Co jsem výrazně postrádal je skutečnost, že naprosto neexistovalo zlo. Těchto zhoubných scenáristických a dramaturgických snah o nekonfliktní zápletky jsem si všiml již při jiných nových filmech určených pro děti.

Vzpomněl jsem si na dobu, kdy jsme do České televize procpávali Krysáky. V jeden moment nám samotný Jiří "Studio kamarád" Chalupa poslal vlastní verzi vzorového scénáře, který sepsal podle našeho nápadu s tím, že by si to v jeho výrobně takhle nějak představovali. Místo vykreslených charakterů dvou valašských krys a jednoho pražského laboratorního potkana se v jeho textu vyskytovaly tři bílé myšky označené pouze čísly. Celý děj se točil kolem holčičky, která ztratila svou panenku u nějakého rybníka. Tři bílé myšky jí v hledání pomáhaly. To nemluvím o absenci postavy nejdůležitější, i když je možné, že ztracená panenka byla pouhou reinkarnací sádrového trpaslíka Ludvíka.

Vím, že to není úplně přesné přirovnání, protože Krysáci rozhodně nejsou záporní, ale myslím, že tato příhoda pěkně ilustruje strach starých rutinérů z toho, že by děti museli sledovat něco konfliktního. Jenže děti přece milují záporné postavy. Všechny nejlepší české pohádky měly krásné záporáky, co špatně skončili.

Pokud bude pokračovat nastavený model infantilních žvatláren, nikdy se současná tvorba pro děti ani zdaleka nepřiblíží té právem adorované produkce z let dávno minulých.