úterý 27. července 2010

Nemocnice na kraji města, Bohdalka, Trapasy – programové změny podle nového šéfa ČT1

Česká televize prochází bouřlivými změnami. Tuto mantru generální ředitel Jiří Janeček tak dlouho opakoval, až ji vzaly za svou i naše média. Za proměnou hlavního kanálu ČT1 bude stát Radan Dolejš. Na webu Digizone.cz se objevil dlouhý, vyčerpávající a rozhodně stojící za přečtení rozhovor s tímto bývalým dramaturgem Novot, který od ledna bude držet v rukou program jedničky.
Když jsem na konci března psal o této nové tváři v úzkém vedení ČT, neskrýval jsem obavy, aby se z nové České televize nestala stará Nova. Zároveň jsem si v koutku mysli udržoval jiskřičku naděje na lepší zítřky. Po přečtení rozhovoru jiskra zhasla.

Vezmeme-li důležité informace z rozhovoru postupně, tak se nejprve dozvíme, že na jedničce se od pondělí do čtvrtka budou v podvečer objevovat seriály. Začne se pěkně Nemocnicí na kraji města a pokračovat se bude Životem na zámku.

Dále se dozvíme, že po půl jedenácté večer poběží lahůdky (hudební, filmové a bůhví jaké ještě) – opět zcela revoluční a nová myšlenka....

Pro sobotní prime estrádní večer se k fousaté Hodině pravdy a nic neříkajícím Zázrakům přírody přiřadí nové pořady pro pobavení mas. Jeden z nich se bude věnovat osobnostem, které v roce 2011 oslaví narozeniny. „Půjde o významné herce a baviče, kteří jsou spojení s ČT,“ říká v rozhovoru Dolejš.
Dále chystají zbrusu nový zábavný čtvrtletník plný písniček a scének. Samozřejmě nemohou chybět oblíbené nesmysly a zrůdnosti jako jsou Stardance, Trapasy a Třikrát s... (sice už ne s Miroslavem Donutilem, ale nově se v tomto pořadu nejspíš zaháčkuje další zasloužilý televizní umělec).
Je pravda, že se připravuje jakási soutěž, v níž budou týmy vybírat, který seriál ČT natočí, ale dovolte mi, abych měl – vzhledem k dosavadní zkušenosti – silné pochyby.

Na podzim vpadne na obrazovky série zábavných kriminálek Zdeňka Zelenky s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Na Kavčích horách všichni ví, jaký je to průser (a to používám velmi slabé slovo), a přesto se chystá pokračování.

Za zmínku pak stojí zmiňování různých symbolů pro to nejodpornější bahno televizní zábavy. Sice ne přímo v souvislosti s „novými“ tvářemi, které se na ČT objeví. Přesto při Dolejšově adoraci osobnosti J. A. Náhlovského mrazí v zádech.

Paradoxně přitom Dolejš mluví o potřebě přitáhnout k ČT1 mladé diváky. Ano, Nemocnicí na kraji města, Životem na zámku, Hodinou pravdy, Stardance, Trapasy, estrádami, Miroslavem Donutilem, Jiřinou Bohdalovou, a dalšími „veledíly“ a „veleumělci“ se to určitě podaří.

Svěží vítr změn silně zapáchá starobní hnilobou. Myslím, že po přečtení tohoto rozhovoru zajásali na Nově i Primě.

pondělí 12. července 2010

Velké politické retro ano, ale ...

Zpravodajská ČT24 nasadila zajímavý prázdninový seriál Velké politické retro. Každý den (kromě soboty) si po osmé večer mohou diváci připomenout úplné počátky veřejnoprávních politických diskuzí. Nápad přišel zvenčí a už od počátku mne dráždil svým potenciálem. Ten bohužel Česká televize nevyužila.

Jan Potůček v pravidelné nedělní glose portálu Digizone.cz vyzdvihuje styl, jakým ČT dokázala na léto ulevit týmu Hyde Parku a zároveň využila dosud spící zákoutí svých archívů. Současně však postrádá zasazení do kontextu a navrhuje krátkou analýzu každého dílu.

Erik Tabery si zase ve svém editorialu v aktuálním čísle Respektu pochvaluje, jak lze vypozorovat vývoj tuzemské žurnalistky. Šéfredaktor Respektu si také postěžoval, že mu v dnešních televizních debatách chybí diskuze lidí, jejichž odbornost neodpovídá probíranému tématu. Je pravda, že v tehdejších debatách skutečně často chybí experti a hosté "mlátí prázdnou slámu".

Povzdech pana Taberyho nesdílím. Jsem velmi rád, když si můžu poslechnout člověka, který dané problematice rozumí a něco se od něj dozvím. "Proč by se nemohl debaty o daních zúčastnit třeba filozof nebo historik?" ptá se Tabery. Protože nevěřím, že by měli k tomu, co říct. V dnešní době si myslím, že každý specialista rád zůstává na svém písečku.

Souhlasím s Janem Potůčkem a také postrádám kontext. Nešel bych však cestou krátké analýzy, ale využil bych toho, co už nastartoval Hyde Park. Na obrazovce by se během (ruku na srdce) nudného povídání tehdy významných lidí mohly objevovat komentáře z Facebooku i Twitteru. Pořad by okamžitě získal na živosti.

Přimlouval bych se také za textové připomínky osudů jednotlivých diskutérů, které by se během pořadu mohli střídavě objevovat s diváckými komentáři. Spousta diváků dnes jednoduše neví, kdo byl tehdy kdo. Já patřím mezi ně. Byl jsem tehdy na začátku puberty, politika mě příliš nezajímala a některá jména mi v hlavě zůstala ležet volně. Na jejich probuzení a zjištění jejich skutečné moci a vlivu na tehdejší běh událostí jsem se právě těšil a to bohužel nepřichází.