Peklo s princeznou je vcelku slušná pohádka se solidní výpravou a vtipnými momenty. Co jsem výrazně postrádal je skutečnost, že naprosto neexistovalo zlo. Těchto zhoubných scenáristických a dramaturgických snah o nekonfliktní zápletky jsem si všiml již při jiných nových filmech určených pro děti.
Vzpomněl jsem si na dobu, kdy jsme do České televize procpávali Krysáky. V jeden moment nám samotný Jiří "Studio kamarád" Chalupa poslal vlastní verzi vzorového scénáře, který sepsal podle našeho nápadu s tím, že by si to v jeho výrobně takhle nějak představovali. Místo vykreslených charakterů dvou valašských krys a jednoho pražského laboratorního potkana se v jeho textu vyskytovaly tři bílé myšky označené pouze čísly. Celý děj se točil kolem holčičky, která ztratila svou panenku u nějakého rybníka. Tři bílé myšky jí v hledání pomáhaly. To nemluvím o absenci postavy nejdůležitější, i když je možné, že ztracená panenka byla pouhou reinkarnací sádrového trpaslíka Ludvíka.
Vím, že to není úplně přesné přirovnání, protože Krysáci rozhodně nejsou záporní, ale myslím, že tato příhoda pěkně ilustruje strach starých rutinérů z toho, že by děti museli sledovat něco konfliktního. Jenže děti přece milují záporné postavy. Všechny nejlepší české pohádky měly krásné záporáky, co špatně skončili.
Pokud bude pokračovat nastavený model infantilních žvatláren, nikdy se současná tvorba pro děti ani zdaleka nepřiblíží té právem adorované produkce z let dávno minulých.
V tom spočívá genialita Zdeňka Trošky. Z Ďábla a Satana, tedy toho nejhrošího zla, co může být, udělal šišlajícího roztomilýho (a hodňoučkýho) dementa s křivejma zabama, plyšovým ocasem a neurčitým pohlavím. Asi nejateistečtější ze všech duchovních přístupů k filmu. Gesto hodné Josefa Švejka.
OdpovědětVymazatMiloš K.
A já si pořád říkala, co mi v té pohádce chybělo! Pořádné peklo! Nejvíc zlá se mi zdála jen ta vdavek chtivá ďáblice. A ještě mi tam trochu vadilo, že spousta motivů byla vypůjčená ze starších pohádek. Např. domluvená svatba princátek a jejich následné zamilování silně připomínalo legendární Šíleně smutnou princeznu. Určování správné princezny v pytli zase pohádku O zatoulané princezně. A takových scén bylo víc. Ale jinak pohádku hodnotím velmi kladně, za poslední chudá léta jedna z nejlepších. I když Jirka Mádl pro mě není pohádkový herec natož princ. Asi je to ale tím, že doposud byli všichni pohádkoví princové starší než já. Ty časy jsou už ale taky dávno pryč :-)
OdpovědětVymazatMně se Peklo s princeznou nelíbilo, nic tam nebylo jakoby "doopravdy", nebylo to ani komediální, ani dobrodružný a na romantiku nejsem:) Už jsem to naštěstí vytěsnil.
OdpovědětVymazatMiloš